Je jisté, že zvířata, stejně tak jako lidé, prožívají své emoce, a to jak pozitivní jako lásku nebo radost, tak rovněž i ty negativní, kupříkladu smutek či strach. Snad úplně každý, kdo žije se zvířaty, by mohl vyjmenovat nejeden příklad. Mají však naši zvířecí přátelé rovněž i „duši“?
Známý rakouský zoolog, nositel Nobelovy ceny z roku 1973 za fyziologii a medicínu Konrad Zacharias Lorenz (1903 – 1989), zakladatel moderní etologie, která se zabývá studiem chování živočichů, prohlásil, že jeho pes má duši, která vysoce překonává jeho vlastní duši ve schopnosti mít rád.
Velká zvířecí láska
Zvířata však neprojevují velkou lásku pouze lidem, nýbrž i vzájemně mezi sebou. Například ze studia chování šimpanzů ve Velké Británii je mimo jiné znám příklad, kdy jedna ze šimpanzic seděla po dlouhý čas u své umírající matky.
Po celou tuto dobu ji hladila a odháněla od ní obtížný hmyz. Teprve když přiložila hlavu na její prsa a neslyšela již srdeční tep, smutně od ní odešla…
Oddanost zvířecí duše
O zvířecí duši, zejména té psí, lidé uvažovali již dávno. Známé jsou zejména případy, kdy věrný pes nechtěl opustit hrob svého zemřelého majitele.
Spiritistický časopis Nové Slunce z roku 1904 na toto téma například uveřejnil příběh ze skotského městečka Peterhead, kde lidé uspořádali sbírku na pomník pro psa za bezmeznou oddanost svému majiteli. Ten se zřítil ze skály a nehodu nepřežil.
Když byly po nějaké době nalezeny jeho ostatky, ležel vedle něj i vychrtlý, zcela vyčerpaný pes, jenž po celou dobu držel stráž u svého již mrtvého pána.
Posmrtný psí zachránce
Mnoho lidí je tedy zcela přesvědčeno, že zvířata duši a tudíž i psychický život skutečně mají – a že tak ani u zvířat nekončí jejich život fyzickou smrtí. Podle mnohých svědectví je dokonce citliví jedinci vídají i po jejich smrti.
Časté jsou rovněž také případy záchrany člověka díky duchu nějakého zvířete. Známý je příběh psa, který se udál až den po jeho smrti. Bývalá majitelka psa se na kole vracela domů, když vtom jí najednou její pes skočil přímo pod kola.
Lekla se a prudce zabrzdila. Náhle se ozvalo křupnutí – na kole jí totiž praskla zadní brzda. Teprve v tomto okamžiku si žena uvědomila, že její milovaný pes je vlastně již po smrti.
Dokázal jí však i tak zachránit život nebo ji alespoň uchránit od nějaké závažnější nehody, neboť by velmi pravděpodobně své kolo z prudkého kopce nedokázala s prasklou brzdou ubrzdit?