Italská pevnost nedaleko města San Benedetto del Tronto, původně postavená kolem roku 1200, byla výsledkem velké snahy Rinalda d’Acquaviva o obranu severních hranic svých držav a také touhy po ovládnutí hlavní komunikační trasy podél pobřeží Jaderského moře mezi severem a jihem Itálie.
Pevnost rovněž sloužila jako bariéra chránící přístup k moři z vnitrozemí. Původní pevnost byla zničena kolem roku 1400 vojsky Sforzů, avšak později byla přestavěna v duchu rané renesanční vojenské architektury. Stala se významným příkladem opevnění v oblasti Marche.
Obrana proti tureckým útokům
Pevnost sehrála klíčovou roli v bojích mezi guelfy a ghibelliny a později při obraně pobřeží proti Turkům i dalším útokům. Nicméně v polovině 16. století začal její neúprosný úpadek.
Byla přestavěna podle plánů florentského architekta Baccia Pontelliho a má nepravidelný čtyřúhelníkový půdorys s krátkými věžemi různé výšky, přizpůsobenými terénu a k obraně proti vnějším útokům.
Nešťastníkův duch
Až do dnešních dnů zde prý sídlí duch kapitána, který marně hledá svoji rodinu. V roce 1432 ho prý podplatil Giosiá Acquaviva, aby se zmocnil starobylého rodového panství, a slíbil, že životy všech uvnitř následně ušetří.
Avšak když Acquaviva vstoupil do pevnosti, porušil svůj slib a zmasakroval téměř celou posádku. Kapitán sám také násilně zemřel při pokusu chránit svoji rodinu.
Místní lidé dodnes vyprávějí příběhy o tomto skutečně hlučném duchovi, jenž silou vybíjí své neštěstí o zdi citadely. Zasahovalo zde prý již mnoho exorcistů. Je snad možné, že zoufalý duch tímto způsobem volá po pochopení svého neštěstí?