Obřímu podzemnímu komplexu pod pražským Klárovem vládne ticho přerušované jen odkapáváním vody. Po stěnách se táhnou rezavé trubky a směrem vzhůru ční nedokončený eskalátor. Po čemsi, co připomíná nástupiště, se prohánějí krysy.
Jde o pozůstatky nejstarší zastávky metra, nebo místo sloužilo k mnohem temnějším účelům?
Pokud něco ke starobylým městům patří, pak je to spletitý systém podzemních chodeb. Ani Praha není v tomto směru žádnou výjimkou. Jen její kanalizační stoky měří neuvěřitelných 4291 kilometrů.
Kromě nich se však pod povrchem země, kam nikdy nedopadnou sluneční paprsky, ukrývají nejrůznější sklepení, štoly a šachty. Najdeme zde ale i několik mimořádně tajemných míst.
V Prokopském údolí jsou to pozůstatky nedostavěné nacistické továrny, pod kostelem Panny Marie Vítězné je to krypta plná mumií a malovaných rakví a pod někdejším Stalinovým pomníkem obří sloupová síň.
Karlovo náměstí pak podle legendy ukrývá truhlici se sbírkou svatých ostatků, které shromáždil Karel IV. (1316–1378) Tu nejzáhadnější podzemní stavbu bychom však zřejmě našli pod Klárovem.
Metro jako zastírací manévr
Rozvodněná Vltava se vylévá z břehů a zaplavuje rozsáhlé městské části. V srpnu roku 2002 zasáhnou Českou republiku a její hlavní město mimořádně ničivé povodně.
Je to právě tisíciletá voda, díky níž se veřejnost dozvídá o pečlivě utajovaném objektu, o jehož existenci do té doby věděla jen hrstka zasvěcených. A to se nachází přímo naproti Strakově akademii!
Podle oficiální verze je za plechovými vraty v ulici U Bruských kasáren nejstarší stanice pražského metra, která však nebyla nikdy zprovozněna. Proč by ale její existenci někdo tajil?
„Je velmi složité zjistit, zda měla sloužit jako metro, nebo to byl jen zastírací manévr,“ spekuluje vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík.
Uvnitř rozlehlé stavby jsou totiž objeveny nejen ventilátory, ale i tlakové lahve s kyslíkem a nádrže na vodu.
K čemu bedny se střelivem?
Z Klárova odjíždí další plně naložená Tatra. Dělníci se vrací zpátky do tunelu, jenž razí hluboko pod zemí.
Se stavbou záhadného komplexu se na Klárově začne v roce 1952, tedy dlouhých 22 let před tím, než je mezi Florencem a Kačerovem zprovozněn první úsek pražského metra.
Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem před vstupem na staveniště nehlídkovali příslušníci Veřejné bezpečnosti a StB. Navíc se nestaví na místě, které bylo pro ražbu vybráno ve 40. letech a kde dnes stojí zastávka Malostranská.
Mnozí proto spekulují, že ve skutečnosti mělo jít o protiatomový bunkr, který si pro sebe chtěl postavit někdejší prezident Československa Klement Gottwald (1896–1953). „Je to velká záhada… Doteď to podléhá nějakému stupni utajení,“ upozorňuje Fojtík.
„Mnozí pamětníci na stavbě zahlédli i bedničky se střelivem,“ přidává další znepokojivý detail.
Vedou tunely až do Kramářovy vily?
Těžká plechová vrata zaskřípou a zavřou se. V roce 1959 práce na stavbě náhle utichnou. To, co se za nimi skrývá, připomíná stanici metra jen vzdáleně.
Ze vstupní haly vede tunel do spojovací chodby, druhý pak ústí do klenutého prostoru, jenž se podobá nástupišti a z něhož jsou vyraženy krátké slepé tunely, toť vše. Dokonce i eskalátor zůstane nedokončený. Není to trochu málo na prototyp budoucí stanice metra?
Pochybnosti vzbuzuje také její umístění. Prochází totiž podzemím kolem Kramářovy vily, kde komunisté ubytovávají významné zahraniční návštěvy. Měla snad štola sloužit k tajným mezivládním schůzkám?
Podle některých je totiž komplex s vilou propojen tajnou chodbou. Úplně vyloučit není možné ani teorie, podle nichž se zde odehrávaly tajné vědecké pokusy, o nichž se neměla veřejnost nikdy dozvědět. Jak tomu bylo ve skutečnosti?