Mayská civilizace nepřestává udivovat badatele z různých koutů planety. Stavba obrovských chrámů nebo přesné astronomické propočty jsou prý důkazem, že její příslušníci byli nadáni obrovským talentem.
Ozývají se ale také názory, že to jim pomáhali návštěvníci z vesmíru. Nacházejí se o tom důkazy v ruinách města Chichén Itzá?
Starobylá mayská civilizace žijící v srdci amerických pralesů zhruba v období 2000 př. n. l.–1697 n. l. je dodnes z mnoha různých důvodů obdivovaná. Především v tzv.
klasickém období (asi 250–900) dosahují mayská města obrovského stupně rozvoje, který v mnoha ohledech překonává úspěchy tehdejší civilizace evropské.
Mnozí badatelé přitom naznačují, že Mayové rozhodně neměli potřebnou techniku na stavění velkolepých budov z mnohatunových balvanů. Jaká je pravda?
Zhruba okolo roku 600 začnou Mayové na mexickém poloostrově Yucatán s výstavbou města Chichén Itzá, ve kterém vztyčí mnoho úchvatných staveb. Nechybí mezi nimi chrámy, paláce, lázně, studně nebo prostory pro oblíbenou míčovou hru pok-a-tok.
Asi nejznámějším symbolem Chichén Itzá je pak stupňovitá Kukulkánova pyramida, se kterou je spjat jeden záhadný úkaz…

Mimozemská pomoc?
Kukulkánova pyramida má být postavena tak, aby uspořádání jejích architektonických prvků využívalo jistého nebeského fenoménu a vyvolávalo u přihlížejících mocný prožitek srovnatelný snad jen s náboženskou zkušeností.
„Během pozdního odpoledne za jarní nebo podzimní rovnodennosti (v období zhruba týdne před a po ní) vrhá řada největších devíti pyramid v Chichén Itzá stín na západní balustrádu severního schodiště.
Stíny zde vytvoří klikatou čáru, která vypadá, jako by vycházela z kamenné hlavy hada, umístěné na podstavci,“ vysvětluje profesor astronomie a antropologie z Colgatovy univerzity v New Yorku Anthony F. Aveni (*1938).
Podle něj je zajímavé, že severní schodiště vedoucí k hlavnímu vchodu Kukulkánova chrámu, je jediným místem, kde se hadí hlavy nacházejí.
„Jak Slunce sestupuje k obzoru, dotkne se zvlněný okraj stínu části balustrády a vytvoří na ní sedm světlých trojúhelníků, které se nápadně podobají vzoru na zádech chřestýše,“ uvádí Aveni.
Poté, co had sestoupí po schodišti, se dle některých názorů pohybuje severním směrem k posvátné studni, sídlu boha deště. Jak mohli staří Mayové postavit podobnou pyramidu bez znalosti moderní astronomie? Je něco pravdy na teorii o mimozemské pomoci?

Co na to skeptici?
Každá ze čtyř stran Kukulkánovy pyramidy má 91 schodů, což dává dohromady číslovku 364. Pokud k těmto schodům přičteme ještě jeden vrchní, společný, dostáváme se k číslu 365. To přitom odpovídá počtu dní v roce.
Jde o další důkaz, že astronomické znalosti Mayů byly neuvěřitelně pokročilé? Získali opravdu potřebné informace od návštěvníků z vesmíru? „Pyramida je vysoká přibližně 30 metrů.
To ve svém poměru odpovídá zhruba desetimiliardtině průměru oběžné dráhy Země kolem Slunce, která je asi 300 milionů kilometrů,“ upozorňuje na další překvapivé souvislosti český badatel Libor Čermák (*1978).
Skeptici nicméně trvají na tom, že Mayové byli nesmírně šikovní a pomoc mimozemšťanů rozhodně nepotřebovali. Kdo má v celém sporu pravdu?