Do ztichlých a vlhkem nasáklých katakomb v centru Palerma vstupuje několik turistů. Ti si sem přišli prohlédnout stovky bizarně nainstalovaných mumií zdejších mnichů. Nejvíce je ale zaujmou nebývale dobře zachovalé ostatky dvouleté Rosalie Lombardové.
„Bože, vždyť ona pohnula očima!“ vykřikne jedna z návštěvnic. Je něco takového možné?
Z lůžka umístěného v rohu místnosti se ozývá sípavé odkašlávání. V postýlce totiž odpočívá nemocná dívenka jménem Rosalia Lombardo (1918–1920). Píše se rok 1920 a svět se stále ještě vzpamatovává z hrůz 1. světové války.
Nejen Itálií, ale i dalšími evropskými zeměmi se šíří nejrůznější choroby počínaje cholerou, přes španělskou chřipku, až po mor. Malá Rosalia Lombardo bohužel chytne zápal plic a ulehne do postele. Po skráních jí stékají slané krůpěje potu.
„To bude dobré,“ chlácholí ji její otec Mario Lombardo. Možnosti tehdejší lékařské vědy jsou ale velmi omezené. Doktor tak dívence není schopen pomoci a ta krátce před svými druhými narozeninami umírá. Tedy vypadá to tak.
Její mrtvola však po uložení do hrobky čas od času zamrká. Znamená to snad, že dívka není mrtvá?
Zamění ji za voskovou kopii?
Na dveře slovutného italského profesora a zároveň skvělého balzamovače Alfreda Salafii (1869–1933) někdo ztěžka zaklepe.
Jde o zdrceného generála italské armády Maria Lombarda, který konzervátora požádá, zda by se neujal nabalzamování těla jeho milované holčičky.
„Podle legendy chtěl generál, aby se tělo jeho dcery zachovalo na věky věků,“ informuje současný americký publicista Jason Ponic. Vzhledem k tomu, že Lombardo neváhá za práci velmi dobře zaplatit, dá si Salafia na výsledku obzvláště záležet.
Jaké prostředky k mumifikaci použije, se přitom dlouho neví. Když však po několika dnech spatří zkormoucený otec nabalzamované ostatky malé Rosalie, div že neomdlí. Holčička totiž vypadá jako živá. Příbuzní dokonce Salafiu nařknou z toho, že tělo nahradil voskovou kopií.

Obživne z věčného spánku
Kapucínskými katakombami v centru Palerma se rozléhají kroky. Jde o klapot podrážek dvou zdejších mnichů, kteří sem přinášejí malou rakvičku. Právě do ní nechá Lombardo svou dceru uložit. Skrz rakev přitom na dvojici mnichů hledí nevinná dětská tvář.
Víko sarkofágu je totiž vyrobené ze skla. Mniši se pokřižují a pak uloží rakev do kaple na konci katakomb. Zdejší podzemí je dlouho zavřené. Teprve před několika lety je zpřístupněno veřejnosti. Pohled, který návštěvníkům nabízí, je vskutku nebývale morbidní.
V katakombách se totiž nachází 8000 mrtvých těl. Vystavená jsou ve vzpřímené poloze a navíc jsou oblečená, takže budí dojem, že vstala z hrobu a chystají se vydat do světa.
„Při prohlídce podzemí si jedna návštěvnice povšimla, že Rosalia pootvírá oči,“ dodává Ponic. Zpráva ihned vyvolá velký rozruch. „Jde o zázrak? Obživla snad dívka z věčného spánku?“ ptají se lidé.

Záhadu zcela nevysvětlí
Tělo Rosalie Lombardo ozařují rentgenové paprsky. Návštěvníci palermských katakomb totiž záhy postřehnou, že dívka otevírá a zavírá oči několikrát denně.
V roce 2009 se proto do případu vloží vědci v čele s Dariem Piombino-Mascalim, kteří ostatky zemřelé dívky podrobí důkladnému zkoumání. Jejich výsledky však nejsou jednoznačné. Vědci sice vyvrátí domněnku, že Salafia vyměnil tělo za voskovou repliku.
Ze snímků je totiž zřejmé, že jde o kosterní pozůstatky dvouleté dívky. Podaří se jim také odhalit tajné prostředky použité Salafiou k mumifikaci těla. Zcela vysvětlit záhadu, jak je možné, že dívka několikrát denně pootevírá víčka, se jim však nepodaří.
„Jde o iluzi způsobenou světlem, jehož intenzita se díky bočním oknům během dne výrazně mění,“ myslí si Mascali. Stačí ale takové vysvětlení?