Na pražském Vyšehradě stojí tři mohutné kamenné válce, které jako by někdo odhodil po souboji s neznámou silou. Podle staré pověsti je sem z Říma přinesl sám ďábel, jenže jeho plán překazil svatý Petr. Kameny se rozlomily a zůstaly na místě jako němí svědkové pekelné porážky.

Historikové a archeologové ale nabízejí mnohem střízlivější vysvětlení a ani oni zatím nedokážou s jistotou říct, odkud přesně záhadný Čertův sloup pochází. V Karlachových sadech, nedaleko baziliky svatého Petra a Pavla, stojí podivná kamenná trojnožka.

Tři nestejně dlouhé válce se opírají jeden o druhý a působí dojmem, jako by tvořily zbytky jediného rozlomeného sloupu. Právě takový obraz živí jednu z nejznámějších vyšehradských pověstí.

Podle jejího barokního podání uzavírá kněz s čertem sázku o lidskou duši. Pekelník ji získá, pokud přinese sloup z římského kostela dříve, než kněz dokončí mši. Čert se vydává na cestu, jenže zasáhne svatý Petr a několikrát mu shodí břemeno do moře.

Když se konečně vrátí, je pozdě. Rozzuřený ďábel mrští sloupem na vyšehradský chrám, kámen prorazí střechu a rozlomí se na tři kusy. Příběh má několik verzí a jeho písemné zachycení sahá do přelomu 17. a 18. století.

Kámen, který možná nikdy nebyl jedním sloupem

Skutečnost je přinejmenším stejně zajímavá jako legenda. Geologický rozbor ukazuje, že kamenné části pocházejí z oblasti dolního Posázaví, nikoli z Říma. Navíc se podle odborníků nemusí jednat o tři kusy jediného sloupu.

Archeolog Bořivoj Nechvátal a stavební historik František Kašička se přiklánějí k možnosti, že jde o pozůstatky sloupu z někdejšího kostela Stětí svatého Jana Křtitele na Vyšehradě. Ani tenhle výklad ale není definitivní. Ve hře zůstávají také další hypotézy:

od stavebních článků staršího chrámu až po domněnky o pohanském kultovním objektu či dávném časoměrném zařízení. Představy o sloupu jako o pravěkém astronomickém přístroji ovšem postrádají přesvědčivé důkazy.

Tajemný nápis a síra ve vzduchu

Kameny skrývají ještě jeden detail, který přitahuje milovníky záhad: na jednom z nich je vyrytý nápis SMMRIEMW. Jeho význam se dosud nepodařilo spolehlivě objasnit a není ani jisté, zda jde o smysluplný nápis, nebo o značky bez souvislého sdělení.

Záhadologové a příznivci esoteriky navíc Čertův sloup považují za místo se zvláštní energií. Některá vyprávění dokonce zmiňují pach síry, který se má při zahřátí kamene sluncem uvolňovat.

Taková tvrzení ale sama o sobě nedokládají nic nadpřirozeného. Oficiální turistické a památkové zdroje připomínají především nevyjasněný původ a proměnlivou historii kamenů, které během staletí mění své umístění.

Zatímco pověst nabízí jasného viníka, tedy čerta, který prohrál sázku, věda připouští, že některé otázky zůstávají otevřené. V tom spočívá skutečné kouzlo Čertova sloupu:

nikoli v důkazu pekelných sil, ale v příběhu, který se po staletí vrství na skutečné kamenné památce.