O Karlu IV. toho asi nevíce známe ze školních učebnic dějepisu. Ale samozřejmě, že se toho za celý život panovníka událo víc, co zůstává zahaleno určitým tajemstvím. Z těch se můžeme zmínit alespoň o dvou.

ÚRAZ A JEHO NÁSLEDKY

Za mlada měl Karel atletickou, a na tehdejší dobu, i vysokou postavu, neboť měřil 175 cm. Oblékal se také podle nejnovější módy. Však mu to vytknul sám avignonský papež Klement VI. v osobním listu.

V něm jej nabádá, aby místo módních výstřelků nosil seriózní volný šat odpovídající důstojnosti císaře. A vytýkal mu i různé rytířské souboje.

Asi měl dobré zprávy, neboť se mladý panovník vášnivě rád zúčastňoval tehdy módních a vzrušujících soubojů rytířů. Je samozřejmé, že musel vystupovat jako neznámý rytíř nebo pod smyšleným jménem a vždy se spuštěným hledím. Byl proto zvyklý i na různá zranění a úrazy.

Osudným se mu stal říjen 1350, kdy se vypravil do Itálie. Tam neodolal a opět pod cizím jménem a erbem se zúčastnil věhlasného turnaje. Ale narazil na silnějšího soupeře, který jej úderem do přilby srazil dřevcem k zemi. Zranění bylo devastující.

Přežil jen díky výborné tělesné kondici a umu italských doktorů, turnajových ranhojičů. Přeraženou čelist a vážné zranění páteře mu doktoři fixovali. Po tajném převozu do Čech ho zranění upoutalo deset měsíců na lůžko.

Nečinnost panovníka byla různě zamlčována a maskována, například zprávou o pokusu otravy jedem apod.

I když se poté zotavil a byl schopen i jízdy na koni apod., přesto jej to značně změnilo. Místo zdravím hýřícího muže zde byl nahrbený muž s podivným držením hlavy. Ale navíc jej trápily i jiné neduhy, především dna.

Tajemství všech příčin jeho zdravotních problémů odhalili až soudobý vědci zkoumáním panovníkových ostatků moderními prostředky, ale také příčiny jeho smrti v listopadu 1378. Byla to zlomenina krčku stehenní kosti s následujícím zápalem plic.

SETKÁNÍ S POLTERGEISTEM

Jde o velmi podivné a zajímavé setkání našeho panovníka. Ve svém životopise „Vita Caroli“ se Karel IV. údajně zmínil o setkání s poltergeistem. Tak se obecně nazývá hlučný duch, který má způsobovat tajemné zvuky.

Také se projevuje pohybováním různými předměty v místnost či jejich vrháním v prostoru.

Podle Karlova líčení se vše odehrálo v síni, kde byl přítomen také jeho přítel a důvěrník pan Bušek starší z Velhartic. Když v síni, kde v krbu plápolal oheň, usnuli, záhy je probudili kroky nějaké tajemné bytosti.

Na stole ještě stály poháry po doušku vína před spaním. Když se posadili na postele, nikoho neviděli, ale kroky neustávaly. Rozhlíželi se po celé místnosti, když spatřili, jak se číše samy od sebe kácí a poté začínají létat vzduchem. Přitom se odráží od stěn.

Takto vylíčil toto setkání s poltergeistem sám Karel IV. ve svém životopise. Nemáme ani dnes důvod mu tuto příhodu nevěřit.