Nad údolím řeky Moravicí, zvané také český Rýn, stojí zbytky kdysi pevného hradu. Jmenoval se Vikštejn, podle svého zakladatele Vítka z Kravař. Jeho úkolem bylo střežit jižní část opavského knížectví. Jaká tajemství ukrývá? Jako i jiné hrady, i zde se střídali jeho různí obyvatelé, ať to byl opavský purkrabí, nebo loupeživý rytíř Budivoj, zemský hejtman Bernard Birka, apod. Ale obsazovala jej

Pod Brnem a jeho ulicemi se nachází kromě 850 km odpadních stok také spleť nejrůznějších chodeb a starých sklepních prostor. Nejvíce je jich pochopitelně v historickém centru, jako je Zelný trh, Špalíček, Staré Brno apod. Co se v podzemí stalo? Některé z těchto chodeb nejsou ani zmapovány. Legendární štolou je ta, která vede ze Špilberka a má název Krysí. Z hradu pokračuje po úbočí kopce, je z

Zhruba 30 km od Prahy se nachází bývalé královské město Slaný. Pokud se spolehneme na kronikáře Václava Hájka z Libočan, bylo město založeno již v roce 750 a to knížetem Nezamyslem. A titul královského města získalo Slaný od Václava II. kolem roku 1300. A jak k tomu svému názvu město přišlo? To když Holot, přítel zmíněného knížete Nezamysla, vyrazil na lov. Když se svou družinou zastavil u stud

Hřbitov na Malé straně v Praze byl založen kolem roku 1680 a sloužil především jako hřbitov morový. Během let se stal také místem posledního odpočinku celé řady významných umělců a rovněž galerií zajímavých náhrobků. Přesto nejnavštěvovanějším hrobem na Malostranském hřbitově se stal ten, na jehož náhrobku je vytesána ležící postava malé holčičky, Aničky Degenové. Té zde nikdo neřekne jinak, n

Uměleckou perlou jihovýchodní Moravy v okrese Hodonín lze bezesporu nazvat zámek Milotice. Kdysi ve 14. století byla na tomto místě vodní tvrzí, která byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek. Současnou barokní podobu získal během další přestavby v 18. století jako komplex budov, obsahující kromě vlastního zámku také jízdárnu, konírnu, oranžerie a francouzský park, včetně bažantnice.

Dnes jen malé zbytky zdiva na vápencové skále v okrese Blansko, připomínají kdysi pevný hrad Holštejn. Stál přibližně od roku 1278 v oblasti Moravského krasu, asi 300 metrů od stejnojmenné vsi. Pod základy hradu se ve skále nachází soubor jeskyň, z nichž je nejznámější ta, zvaná lidomorna. Jak již název naznačuje, šlo o přírodní vězení, vlastně hladomornu. Na počátku 14. století získali hrad s

Již se zdálo, že nálezy zlatých podkladů jsou nenávratně jen doménou starých pověstí. Dříve každý pořádný hrad byl obestřen zkazkami o pokladech v podzemí, které tam ukryli majitelé hradu či loupeživí rytíři. Ale protože byly tyto truhly nebo sudy cenností údajně chráněny nejrůznějšími duchy, skřítky či černými psy, většinou se nic nenašlo (nebo i našlo, ale nikdo to raději nepřiznával). Ale v

Zkazky o upírech pocházejí obvykle z období středověku. Proto je o to více překvapující teorie, která vznikla až v roce 2000 a týká se upíří kněžny ze zámku v Krumlově. Podnětem byl nález podivného pohřebiště poblíž centra města, ve kterém byly tři kostry lidí, ale s oddělenými hlavami. Všechny nesly známky tehdejších rituálů obrany proti upírům. Typickým znakem je probodnutý hrudník, ruce svá

Pokud uslyšíte název obce Bečov nad Teplou, jistě se vám okamžitě vybaví zámek a hrad stejného jména, jenž proslul dramatickým příběhem hledání ukrytého pokladu. Lze na něm totiž spatřit unikát evropského významu, relikviář sv. Maura, druhá nejcennější památka našeho státu, hned po korunovačních klenotech. Drama jeho nálezu si nezadá s napínavou detektivkou, to je však jiný příběh. Ale také v

Zlín se původně jmenoval úplně jinak a to podle místního nářečí jako „Zlaté japko“, nebo-li Zlaté jablko. Jak tedy toto dnes moderní průmyslové město k té změně a podivném názvu dospělo? Jedno podání mluví o tom, že se váže ke zdejším zlým lidem, jiné naopak o zlém cizím člověku vůči domácím. Jak to tedy bylo? V dávných válečných dobách tudy táhlo vojsko, snad Tataři či bůhví kdo. Na čas se us