27. května 1963: Britský letec a novinář sir Peter Masefield se setkává se slavným duchem letiště Montrose.
Domů     Záhady historie
Dívali se Asyřané do vesmíru dalekohledy?
Mirek Brát
od Mirek Brát 19.3.2022
1.9tis
Asyřané byli i zdatnými astronomy. Zdroj obrázku: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
194
SDÍLENÍ
1.9tis
ZOBRAZENÍ

Archeologická lokalita asyrského města Nimrudu byla v letech 2015-2016 zničena příslušníky Islámského státu. Bývalou slávu starověkého města naštěstí připomínají i artefakty v mnoha světových muzeích.

Jeden z nejzáhadnějších nálezů z Nimrudu se nachází v Britském muzeu v Londýně. Jde o takzvanou čočku z Nimrudu. K čemu sloužila?

Prstence planety Saturn nejsou pouhým okem pozorovatelné. Zdroj obrázku:  NASA / JPL / Space Science Institute, Public domain, via Wikimedia Commons

Benátský dóže „testuje“ dalekohled Galilea Galileiho. Existovala podobná scéna i u starověkých Asyřanů? Zdroj obrázku:   Giuseppe Bertini, Public domain, via Wikimedia Commons Asyřané byli i zdatnými astronomy. Zdroj obrázku:   Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons „Čočka z Nimrudu“ je nyní umístěna v Britském muzeu v Londýně. Zdroj foto:  Geni, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Sláva Nimrudu v malířské fantazii. Zdroj obrázku: w:James Fergusson (architect), Public domain, via Wikimedia Commons

Jako „čočka z Nimrudu“ je označován předmět vyrobený z křišťálu někdy v osmém století před naším letopočtem. Byl nalezený při vykopávkách v Nimrudu v roce 1850 archeologem Austenem Layardem. Při zkoumání bylo konstatováno, že tento křišťál vybroušený do tvaru čočky mohl být využitý nejen jako prostá dekorace, ale i jako zvětšovací lupa.

Dokonce se začalo spekulovat i o implementaci této čočky v konstrukci dávného dalekohledu.

„Čočka z Nimrudu“ je nyní umístěna v Britském muzeu v Londýně. Zdroj foto: Geni, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

„Zvětšovací sklo“

Ohnisková vzdálenost této hrubě broušené čočky má přibližně dvanáct centimetrů. Pokud by byl předmět použitý jako lupa, uživatel by dosáhl trojnásobného zvětšení, byť by kvalita zvětšeného obrazu nebyla vůbec dokonalá.

Čočka z Nimrudu by tak byla užitečným pomocníkem například nějakému asyrskému řemeslníkovi při vytváření složitých drobných rytin.

Sláva Nimrudu v malířské fantazii. Zdroj obrázku: w:James Fergusson (architect), Public domain, via Wikimedia Commons

Kromě funkce „zvětšovací lupy“ se spekuluje i o tom, že by pomocí této čočky mohl být (soustředěním slunečních paprsků) zapalován i posvátný oheň. Teorii užití čočky pro iniciaci zápalné teploty mohou potvrzovat dochované písemné prameny s popisem náboženských obřadů.

Součást dalekohledu?

Existují však i hypotézy, které využití čočky z Nimrudu posunují do ještě více sofistikovaných oblastí. Tou by byla konstrukce dalekohledu. Pokud by to byla pravda, museli bychom si opravit data v učebnicích, které vynález dalekohledu datují do začátku sedmnáctého století do Holandska.

Benátský dóže „testuje“ dalekohled Galilea Galileiho. Existovala podobná scéna i u starověkých Asyřanů? Zdroj obrázku: Giuseppe Bertini, Public domain, via Wikimedia Commons

Dalekohled by se tak zrodil o skoro tři tisíce let dříve. Co vede k úvaze, že Asyřané mohli používat dalekohledy? Opět je to nepřímý důkaz, který nalezneme ve starověkých písemných pramenech. Vyplývá z něho, že dávní astronomové z Nimrudu popisovali planetu Saturn jako těleso obklopené prstencem hadů.

To je ovšem velmi zarážející, protože „hadí prstence“ nabízejí ztotožnění se soustavou prstenců planety Saturn.

Prstence planety Saturn nejsou pouhým okem pozorovatelné. Zdroj obrázku: NASA / JPL / Space Science Institute, Public domain, via Wikimedia Commons

Ty ale nejsou pouhým okem pozorovatelné. Prvním člověkem, který pozoroval prstence planety Saturn, byl italský astronom Galileo Galilei v roce 1610. Díval se však do vesmíru dalekohledem… Možná viděli astronomové z Nimrudu totéž, jen na ně historie zapomněla.

Foto: 1 - Geni, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - w:James Fergusson (architect), Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - NASA / JPL / Space Science Institute, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Giuseppe Bertini, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.5.2022 306
V rámci řady pozorování UFO byl hlášený výskyt záhadných struktur, které později dostaly pojmenování „andělské vlasy“. Tento fenomén byl součástí i známého nebeského jevu nad Norimberkem v roce 1561. Pokud netrpíte arachnofobií, čtěte dál a zkuste s námi hledat vysvětlení tohoto jevu. Obecně rozšířenou teorií je hypotéza, že andělské vlasy jsou vytvořené z ionizovaného vzduchu, který […]
od Mirek Brát 25.5.2022 2.0tis
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 2.3tis
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 1.7tis
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 2.6tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]