29. listopadu 1981: Za podivných okolností umírá americká herečka Natalie Wood. Shodil ji z jachty její manžel?
Domů     Záhady historie
Dívali se Asyřané do vesmíru dalekohledy?
Mirek Brát
od Mirek Brát 19.3.2022
1.9tis
Asyřané byli i zdatnými astronomy. Zdroj obrázku: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
194
SDÍLENÍ
1.9tis
ZOBRAZENÍ

Archeologická lokalita asyrského města Nimrudu byla v letech 2015-2016 zničena příslušníky Islámského státu. Bývalou slávu starověkého města naštěstí připomínají i artefakty v mnoha světových muzeích.

Jeden z nejzáhadnějších nálezů z Nimrudu se nachází v Britském muzeu v Londýně. Jde o takzvanou čočku z Nimrudu. K čemu sloužila?

Prstence planety Saturn nejsou pouhým okem pozorovatelné. Zdroj obrázku:  NASA / JPL / Space Science Institute, Public domain, via Wikimedia Commons

Benátský dóže „testuje“ dalekohled Galilea Galileiho. Existovala podobná scéna i u starověkých Asyřanů? Zdroj obrázku:   Giuseppe Bertini, Public domain, via Wikimedia Commons Asyřané byli i zdatnými astronomy. Zdroj obrázku:   Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons „Čočka z Nimrudu“ je nyní umístěna v Britském muzeu v Londýně. Zdroj foto:  Geni, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Sláva Nimrudu v malířské fantazii. Zdroj obrázku: w:James Fergusson (architect), Public domain, via Wikimedia Commons

Jako „čočka z Nimrudu“ je označován předmět vyrobený z křišťálu někdy v osmém století před naším letopočtem. Byl nalezený při vykopávkách v Nimrudu v roce 1850 archeologem Austenem Layardem. Při zkoumání bylo konstatováno, že tento křišťál vybroušený do tvaru čočky mohl být využitý nejen jako prostá dekorace, ale i jako zvětšovací lupa.

Dokonce se začalo spekulovat i o implementaci této čočky v konstrukci dávného dalekohledu.

„Čočka z Nimrudu“ je nyní umístěna v Britském muzeu v Londýně. Zdroj foto: Geni, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

„Zvětšovací sklo“

Ohnisková vzdálenost této hrubě broušené čočky má přibližně dvanáct centimetrů. Pokud by byl předmět použitý jako lupa, uživatel by dosáhl trojnásobného zvětšení, byť by kvalita zvětšeného obrazu nebyla vůbec dokonalá.

Čočka z Nimrudu by tak byla užitečným pomocníkem například nějakému asyrskému řemeslníkovi při vytváření složitých drobných rytin.

Sláva Nimrudu v malířské fantazii. Zdroj obrázku: w:James Fergusson (architect), Public domain, via Wikimedia Commons

Kromě funkce „zvětšovací lupy“ se spekuluje i o tom, že by pomocí této čočky mohl být (soustředěním slunečních paprsků) zapalován i posvátný oheň. Teorii užití čočky pro iniciaci zápalné teploty mohou potvrzovat dochované písemné prameny s popisem náboženských obřadů.

Součást dalekohledu?

Existují však i hypotézy, které využití čočky z Nimrudu posunují do ještě více sofistikovaných oblastí. Tou by byla konstrukce dalekohledu. Pokud by to byla pravda, museli bychom si opravit data v učebnicích, které vynález dalekohledu datují do začátku sedmnáctého století do Holandska.

Benátský dóže „testuje“ dalekohled Galilea Galileiho. Existovala podobná scéna i u starověkých Asyřanů? Zdroj obrázku: Giuseppe Bertini, Public domain, via Wikimedia Commons

Dalekohled by se tak zrodil o skoro tři tisíce let dříve. Co vede k úvaze, že Asyřané mohli používat dalekohledy? Opět je to nepřímý důkaz, který nalezneme ve starověkých písemných pramenech. Vyplývá z něho, že dávní astronomové z Nimrudu popisovali planetu Saturn jako těleso obklopené prstencem hadů.

To je ovšem velmi zarážející, protože „hadí prstence“ nabízejí ztotožnění se soustavou prstenců planety Saturn.

Prstence planety Saturn nejsou pouhým okem pozorovatelné. Zdroj obrázku: NASA / JPL / Space Science Institute, Public domain, via Wikimedia Commons

Ty ale nejsou pouhým okem pozorovatelné. Prvním člověkem, který pozoroval prstence planety Saturn, byl italský astronom Galileo Galilei v roce 1610. Díval se však do vesmíru dalekohledem… Možná viděli astronomové z Nimrudu totéž, jen na ně historie zapomněla.

Foto: 1 - Geni, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 2 - Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - w:James Fergusson (architect), Public domain, via Wikimedia Commons, 4 - NASA / JPL / Space Science Institute, Public domain, via Wikimedia Commons, 5 - Giuseppe Bertini, Public domain, via Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 28.11.2022 1.1tis
Bizarní příběh zaznamenaný v Anglii roku 1912 popisuje neobyčejný případ spontánního a zcela jistě nechtěného přesunu v čase. Ve vlaku do Londýna se náhle objevil a poté zase zmizel záhadný cestující – muž z minulosti.     K velkému štěstí hlavního aktéra trvá jeho nedobrovolné cestování v čase jen krátce, přesto je svým zážitkem těžce […]
od Dalibor Vrána 28.11.2022 1.4tis
Vůdce nacistického Německa Adolf Hitler patří k natolik démonickým postavám naší historie, že když 30. dubna 1945 obletí svět zpráva o jeho sebevraždě, odmítá jí řada lidí uvěřit. Mohl Hitler svoji smrt skutečně jen předstírat? A kam by se dle konspiračních teorií vypařil? Dva týdny po smrti Adolfa Hitlera (1889–1945) vyplouvá z německého přístavu několik […]
od Adriana Vojtíšková 27.11.2022 1.6tis
V oboru kryptozoologie jsou tyto pojmy notoricky známé. Někteří lidé se domnívají, že jde o jednoho tvora, jen pokaždé jinak pojmenovaného, jiní soudí, že jde o vícero rozdílných tvorů.     Podle popisů svědků se jejich výška pohybuje v rozmezí 2–3 metry a mohou prý vážit zhruba 200 kg. Jejich chůze má být po dvou […]
od Mirek Brát 26.11.2022 3.1tis
I v dnešních turbulentních časech mohou lidé spoléhat na to, že až bude nejhůře a zálohy na energie jim budou bezostyšně okupovat rodinný rozpočet, z hory Blaník jim vyjede na pomoc rytířské vojsko. Ovšem, aby se pak nedivili, když místo rytířů v brnění, jim na domovní zvonek zazvoní skupinka rozšafných druidů! Památná hora Blaník není […]
od Mirek Brát 25.11.2022 2.5tis
Antický svět byl místem překotného rozvoje technologií a působivých dovedností. V této době se objevily artefakty, které jako by měly vzniknout až o stovky i tisíce let později, přesto byly vytvořeny. Pak je zde skupina vynálezů, která se jaksi ztratila v čase. Patří k nim i římské nerozbitné sklo – Vitrum Flexile. Mezi antické artefakty, které předběhly svoji […]