Po smrti Petra Voka z Rožmberka se již více než čtyři století šíří pověsti o ztraceném pokladu, který měl být ukryt kdesi v jižních Čechách. Zlaté mince, šperky, vzácné listiny i rodové klenoty údajně zmizely beze stopy dříve, než slavný rod vymřel po meči.

Hledači pokladů dodnes pročesávají okolí Třeboně, Českého Krumlova i Vyššího Brodu. Existoval však skutečně nějaký bájný poklad, nebo jde jen o legendu, která přetrvala staletí?

Smrt Petra Voka (1539-1611)v roce 1611 znamená definitivní konec rodu Rožmberků. Není divu, že právě tehdy vznikají první dohady. Jeden z nejmocnějších šlechtických rodů českých dějin po sobě přece musel zanechat nepředstavitelné bohatství.

Jenže historická skutečnost je podstatně střízlivější. Petr Vok přebírá panství zatížené obrovskými dluhy po svém bratru Vilémovi (1535-1592).

Aby je splatil, postupně prodává rozsáhlé majetky včetně českokrumlovského panství císaři Rudolfu II. (1552-1612). Historikové proto upozorňují, že na konci života už rozhodně nepatří mezi nejbohatší šlechtice v zemi.

Přesto se objevují zprávy, že nejcennější rodové předměty nechává ukrýt na tajném místě, aby nepadly do cizích rukou. Žádný dobový dokument však takový krok nepotvrzuje.

Průzkumy nic neukázaly

Legenda získává nový život především díky vyšebrodské rožmberské hrobce. Podle některých pověstí měl Petr Vok ještě před svou smrtí z rodové krypty odnést drahocennosti svých předků a hrobku poté nechat navždy uzavřít.

Další příběhy hovoří o tajných chodbách vedoucích z třeboňského zámku nebo z Českého Krumlova do podzemních skrýší plných zlata. Archeologové i historici ale upozorňují, že žádný z těchto příběhů se nikdy nepodařilo doložit.

Moderní průzkumy vyšebrodské hrobky pomocí kamer, georadaru i dalších nedestruktivních metod sice odhalily řadu překvapení, například zachovalý cínový sarkofág Petra Voka nebo dosud neznámé detaily pohřebiště, žádný ukrytý poklad však nenašly.

Stejně tak vyvrátily i starší legendy o Rožmbercích sedících po smrti na zlatých křeslech kolem stolu.

Legenda žije dál

Badatelé se dnes shodují, že představa obrovského rožmberského pokladu je spíše výsledkem romantické představivosti 19. století než historických faktů.

Historikové, například Petr Pavelec z Národního památkového ústavu nebo členové spolku Naše historie vedení geofyzikem Jiřím Šindelářem, připouštějí, že některé cenné předměty či rodové dokumenty mohly během bouřlivých dějin skutečně zmizet.

To ale neznamená, že někde pod jihočeskými lesy čeká obrovská truhla plná zlata. Mnohem pravděpodobnější je, že se cennosti postupně rozprodaly, zdědili je další šlechtici nebo se rozptýlily mezi evropské sbírky. Přesto legenda žije dál.

Tajemné chodby, ukryté komnaty i zmizelé rodové klenoty totiž dodávají příběhu posledního Rožmberka kouzlo, které přitahuje dobrodruhy i historiky dodnes.

A právě to je možná největší poklad, který po sobě Rožmberkové zanechali, tajemství, jež se ani po více než čtyřech stech letech nepodařilo zcela rozluštit.