Nejsou to jen staré pověsti vyprávěné u ohně. Po celé naší republice stojí domy, statky a zámky, které mají pověst míst, kde se zjevují přízraky, ozývají nevysvětlitelné zvuky nebo se dějí podivné jevy.

Zatímco historici většinou hledají racionální vysvětlení, záhadologové upozorňují, že některé lokality vykazují nápadně podobná svědectví po celé generace. A právě tato opakující se svědectví udržují jejich tajemnou pověst dodnes.

Nejznámějším strašidelným domem v Česku je bezpochyby Statek Pohádka u Čachrova na Klatovsku. Původně renesanční usedlost Christlhof se během staletí stává dějištěm tragédií, požárů i násilných úmrtí.

Po druhé světové válce chátrá a postupně ji pohlcuje les. Návštěvníci dodnes popisují pocit tísně, náhlé změny teploty, kroky v prázdných místnostech nebo stíny mezi rozpadajícími se zdmi.

Záhadologové, například badatel Arnošt Vašíček (*1953), upozorňují, že místo spojuje neobvykle vysoký počet svědectví od lidí, kteří se navzájem neznají. Současně ale zdůrazňují, že žádný paranormální jev nebyl vědecky prokázán.

Historikové připomínají, že tragická minulost a sugesce mohou lidské vnímání výrazně ovlivnit.

Podivné hlasy i duch šlechtice

Velkou pozornost přitahuje také Penzion Nimrod u České Lípy, opuštěná budova ukrytá v lesích. Přestože kolem ní vzniká řada moderních legend, jejich pravdivost se často nedá ověřit.

Lidé zde vyprávějí o podivných hlasech, světlech v oknech nebo pocitu, že je někdo sleduje. Mezi místa s pověstí strašidelných domů bývá řazen také dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze.

Podle starých legend se zde zjevuje duch šlechtice nebo Bílé paní. Většina těchto příběhů vzniká postupným nabalováním lidových pověstí. Přesto podle něj některé lokality vykazují neobvykle silnou atmosféru, kterou popisují návštěvníci napříč desetiletími.

Případy zůstávají nevysvětlené

Mezi domy a sídly, kde se údajně nejčastěji setkávají lidé s duchy, patří i zámek v Lemberku, některé staré pražské paláce nebo opuštěné venkovské usedlosti.

Nejčastějšími hlášeními jsou kroky v prázdných chodbách, samovolné otevírání dveří, podivné pachy či zjevení bílých postav. Moderní psychologie přitom nabízí řadu vysvětlení od akustických jevů přes elektromagnetické pole až po působení lidské představivosti.

Záhadologové však namítají, že některé případy zůstávají nevysvětlené i po důkladném zkoumání. Shodují se alespoň v jednom:

strašidelné domy fascinují především proto, že spojují skutečnou historii s lidskou touhou věřit, že mezi naším světem a tím neznámým stále existuje tenká hranice.