Jemen, stát na Arabském poloostrově, je pro nás se svými tradičními zvyky i stylem života jen málo pochopitelnou zemí. Právě na území tohoto státu se však nachází místo, které děsí místní stejně jako cizince – Pekelná studna. O místě poblíž východní hranice Jemenu místní vyprávějí už odnepaměti různé legendy a příběhy. Obrovský přírodní závrt, jehož kruhovitý vstup je široký zhruba třicet metrů

Když se řekne název malebné vesničky v Pošumaví, Strašín, nejspíš kdekoho napadne, že se jedná o místo plné strašidel...     Jak se píše na oficiálních stránkách obce: „Dokonce se traduje, že ve staré knize, která byla uložena v žihobeckém kostele, je latinsky zapsáno: ‚Strašeň locus horribilis‘ – Strašeň místo hrůzné.“ Publicista Jan Kaše za

Jedna z mnoha legend Indiánů z kmene Navajů by nejspíš mohla dokonale posloužit jako návnada pro hororový film. Zlí čarodějové se v noci mění v divoká zvířata, obcházejí krajem, škodí lidem a v některých případech i zabíjejí. Není přesně známo, kdy se tato legenda zrodila. Navajové o takzvaných skin-walkerech, v překladu něco jako chodcích v kůži, totiž neradi mluvili před cizinci. [gallery

Nedávný průzkum, který k příležitosti začátku měsíce hladových duchů na Tchaj-wanu proběhl mezi tamními zaměstnanci, přinesl zajímavé výsledky. Drtivá většina Tchajwanců v minulosti během každoročního festivalu duchů prožila ve své kanceláři cosi nevysvětlitelného. A téměř třetina v tomto období odmítá zůstat v kanceláři o samotě. Festival duchů na Tchaj-wan

Když je lidské tělo ve stresu, vysílá zvláštní signály, přes které se někteří senzibilové dokáží napojit na myšlenky konkrétního člověka. Takovými schopnostmi prý vládne i Dr. Maximilian Langsner z Vídně.     Když v roce 1928 pobývá v Kanadě, kde studuje mysl Eskymáků, osloví jej inspektor James Hancock s kolegou Fredem Olsenem. Ti si už delš

Církevní postoj k posednutí ďáblem je velice striktní, o čemž může vypovídat celá řada čarodějnických procesů prováděných v minulosti. Samotné vymítání ďábla je řízeno tzv. Římským rituálem, soupisem liturgií určených pro různé obřady včetně exorcismu. Tento rituál byl vydán Pavlem V. (1552-1621) na počátku 17. století a v současnosti je

V řece Mzintlava v jižní Africe žije podle místních vesničanů jakýsi obří vodní plaz. Tvor je dlouhý 20 metrů, má prý hlavu a trup koně, krátké nohy a krk jako had. Spodní část jeho těla má tvar rybího ocasu. Nejčastěji je vídán během bouřek a v noci podle vesničanů září zeleným světlem.     V mytologii afrického kmene Zulu je bohem řek a má

Když uprostřed noci jedete posledním metrem, to poslední, co chcete vidět, je opilec nebo bezdomovec. V metru pod rušnými ulicemi Londýna by ale byl i takový opilec tím nejmenším problémem, který máte – tady totiž můžete narazit na ducha.     Tak třeba ve stanici Covent Garden už od 50. let minulého století potkávají cestující muže ve vysokém

Odpadky všude, kam se podíváte. Odhozené plastové lahve, igelitky, zapomenuté nebo odhozené tábornické náčiní a další bordel se válí v lese. To je odvrácená stránka života v městečku, které se stane cílem lovců duchů.     Tímto lidskými prasátky zkoušeným městečkem je Pluckley v anglickém Kentu. V roce 1989 se dostalo rovnou do Guinessovy kn

Tísňovou linku v americkém Tennessee na začátku září zaplavily zprávy o hlasité explozi, když se ale na místo vydávají záchranné složky, nenajdou po výbuchu ani stopy. O týden později se stejná situace opakuje v Helsinkách. Obě fantomové exploze zůstávají bez vysvětlení.     V sobotu 4. září krátce před desátou hodinou večerní přicházejí z mn