Na středověkých královských dvorech nebyli astrologové jen podivíni hledící do hvězd. Často patřili mezi vážené rádce panovníků. Ani české země nebyly výjimkou.

Výrazné stopy astrologie na českém královském dvoře se objevují už ve 13. století a postupně vytvářejí fascinující směs vědy, víry a tajemství.

Astrologie je nedílnou součástí pražského dvora už za vlády mocného krále Přemysla Otakara II. (1233-1278). Jeho dvůr patří k nejvýznamnějším ve střední Evropě a přitahuje vzdělance z různých zemí.

Spolu s právníky, lékaři a kronikáři zde působí také učenci zabývající se hvězdami. Přemysl se s nimi zřejmě radí správných dat pro slavnostní ceremonie nebo válečná tažení, i když přímé zmínky v kronikách o to nemáme.

Ve středověku totiž astrologie nebyla považována za magii, ale za seriózní vědu, která měla pomáhat pochopit řád vesmíru. Panovníci se zajímali o postavení hvězd při korunovacích, válkách nebo narození dědiců.

Už ve 13. století na českém dvoře objevovali učenci, kteří se astrologií zabývali. Astrologie se tenkrát řadila k běžně dostupnému vzdělání. Učenci ji studovali spolu s astronomií a medicínou.

Hvězdy měly napovědět, kdy je vhodný čas ke korunovaci, zahájení stavby nebo dokonce k vojenskému tažení.

Zlatý věk za Karla IV.

Skutečný rozkvět astrologie však přichází až ve 14. století za vlády císaře Karla IV. (1316-1378) Tento vzdělaný panovník měl mimořádný zájem o vědu, astronomii i mystiku.

Na jeho dvoře působili učenci z celé Evropy a astrologie zde hrála překvapivě významnou roli. Astronomie a astrologie se ostatně během středověku prolínala. Hvězdy určovaly řád světa a astrologie se stávala cestou k jeho pochopení.

Naprostou většinu jeho rozhodnutí ovlivňovala poloha nebeských těles včetně třena založení Univerzity Karlovy v roce 1348, které bylo načasováno podle příznivého postavení hvězd.

Žádné pověry, ale pozorování oblohy

Pražský dvůr byl ve 14. století místem, kde se setkávali astrologové, astronomové i alchymisté. Někteří z nich pocházeli z Itálie nebo z arabského světa, kde měla astrologie dlouhou tradici.

Tito učenci sestavovali horoskopy, sledovali zatmění Slunce a radili panovníkovi při důležitých rozhodnutích. Astrologie se nestala jenom pouhou pověrou. Středověká astrologie vycházela z pozorování oblohy.

Hodně astronomických poznatků se zrodilo právě díky tomu, že astrologové co nejpřesněji sledovali pohyb planet.

A tak se nad Pražským hradem ve středověku neodehrávaly jen politické intriky a královské hostiny. Každou noc tam někde v tichu věží a zahrad stáli muži s astrolábem v ruce a pozorovali hvězdy. Věřili totiž, že právě tam se ukrývá klíč k budoucnosti království.