Když se řekne jméno Jack London, většina lidí si vybaví knihy Volání divočiny nebo Bílý tesák. Spisovatel však nenaslouchá pouze vábení zlata, ale i cestování v čase. Zážitky z toulek po hvězdách i výletů do minulých životů mu svěří jeho neobvyklý čtenář – vězeň odsouzený k smrti. Americký autor Jack London (1876–1916) má na dění v Americe větší vliv, než by v mládí vůbec čekal. Když vydá roku 19

Od počátků věků se lidstvo snaží přijít na to, jak zabránit mocným lidem, aby zneužívali svých výhod. Co si majetní pánové umanou, to musí mít. I kdyby měli jít přes mrtvoly. Právě taková demonstrace síly se odehraje v německém Braniborsku v červnu 1690. Končí tragédií mladých milenců a dost možná i kletbou, kterou nad sebou vyřkne sám vrah! Německý hrabě Ch

Jeho dílo si tisíciletí a staletí proklepla verš po verši. Příběhy, které vyprávěl, jsou známé v globálním měřítku. Přesto je jeho život jedna velká záhada. Pořád o něm nevíme o mnoho více než luštitel křížovek, který na otázku po řeckém básníkovi na pět písmen, krasopisně odpoví do předtištěných okének: Homér! Nejstaršímu známému řeckému bás

Pravděpodobně se většina z nás upamatuje, že už se s Nibelungy někde potkala. Na koncertu? Při nákupech? Ve škole! Píseň o Nibelunzích je vynikající příklad hrdinského eposu. Ve školních učebnicích zmínka o něm určitě nechybí. Kdo však byli oni tajemní Nibelungové?   Podle dávných legend byli Nibelungové „Synové mlhy“ nebo „Synové temnoty“. To

Chobotnice s čtyřmi chapadly nebo květ orchideje. Takový tvar lidem nejčastěji připomíná relativně málo známý ostrov Sulawesi nacházející se v křišťálově čistých vodách východní Indonésie. Tento kousek země ukrývá i jedno kamenné tajemství. Ačkoliv první osadníci z Evropy doráží na ostrov až na začátku 16. století, historie původních obyvatel je mnohem starš

V roce 1976 otřáslo malou vesničkou Mawman v Cornwallu v jihozápadní Anglii pozorování záhadného tvora. Připomínat má prý obrovskou sovu. Spatřit se ho podařilo prý jen několikrát a od té doby motá hlavy záhadologům z celého světa. Hlavní otázka zní: je skutečný, nebo jen někdo viděl opravdu velkého výra? JEDINÉ POZOROVÁNÍ Ten příběh se nejčastěji vypráví

Existují knihy, které večer otevřete a začnete číst. Pozdě k ránu už dočítáte poslední stránku. To ale není příklad takzvaného Rohonckého kodexu. Vědci ho čtou již dvě stě let. Baví je to, ale stále jsou na té první stránce... Má to totiž háček. Kniha je psána v neznámém jazyce! Jako Rohoncký kodex je označován starobylý rukopis, který byl objeve

Když zavítáte na židovský hřbitov, všimnete si několika významných odlišností od křesťanských hřbitovů. Jakých?     Jednou z nich je třeba to, že Židé nedávají svým zesnulým na hroby květy a věnce, ale drobné kamínky. Proč? Zvyk nošení kamínků na hřbitov má kořeny v tradici pocházející ještě z dob starého Izraele, kdy Židé hned po pohřbu

Hornatá krajina České republiky je mimořádně bohatá na kopce a vrcholy s tajemnou pověstí. Jedním z nich je šumavský vrch Boubín, o kterém se vypráví celá řada pověstí. Zjevuje se tam prý několik děsivých přízraků, které hlídají poklady ukryté v podzemí. „Boubín (1362 m), hora známá dnes především svým pralesem, byla odedávna tajemným místem opředeným mnoha

Procházeli byste se raději v parku, nebo na hřbitově? Většina lidí by zřejmě zvolila první možnost. Pokud byste se ale přeci jen nemohli rozhodnout, jsou tu pro vás na pražském Žižkově Mahlerovy sady. Ty, ačkoliv se to dnes už nezdá, jsou totiž parkem i hřbitovem v jednom.      Obří televizní věž na pražském Žižkově je nejvyšší stavbou našeho