Domů     Záhady historie
Rozkradli legionáři ruské zlato?
Miroslav Horký
od Miroslav Horký 21.6.2019
4.5tis
590
SDÍLENÍ
4.5tis
ZOBRAZENÍ

Jde o hrdiny, kteří na konci první světové války stojí za vznikem samostatné ČSR. Řeč je o československých legionářích. Právě na nich ulpí podezření z rozkradení ruského carského pokladu. Je tohle obvinění oprávněné?

Několik vojáků v ruských uniformách přestřihuje drát a ochranné plomby na železničním vagonu. Vynášejí z něj bedny plné zlata. Poklad posledního ruského cara Mikuláše II. Alexandroviče (1868–1918) se během občanské války (1917–1922) stává vítanou kořistí.

11. ledna 1920 vnikne část ruské stráže do jednoho z vagonů se zlatem a ukradnou z něj 13 bedniček. Obohatili se na úkor carského zlata také českoslovenští legionáři?

Poslední ruský car Mikuláš II.

Z RUKY DO RUKY

Během chaosu, kdy proti sobě bojují levicové bolševické síly pod vedením Vladimira Lenina (1870–1924) a jejich demokratičtí odpůrci bělogvardějci, mění carský zlatý poklad několikrát ve vlaku své působiště.

Zpočátku ho mají pod kontrolou komunisté, kteří ho nechávají převézt z Petrohradu do Kazaně. To již z asi miliardy rublů ve zlatě zbývá pouhých 651 milionů. V Kazani ho však nečekaným výpadem v srpnu 1918 ukořistí bělogvardějská ruská národní armáda, kterou podporují českoslovenští legionáři.

Ti sice postupně ustupují k Vladivostoku, ale zároveň se snaží vojensky podporovat protibolševické ruské armády – těch je v rozvráceném Rusku několik.

PODLAHA ZE ZLATA

Tehdy se do kontaktu s pokladem poprvé dostávají i českoslovenští vojáci. Společně s Rusy ho hlídají během převozu na východ. Podle českého reportéra Stanislava Motla (*1952) šéf Vladivostockého oddělení banky Honkong-Shangai tvrdí, že mu legionáři prodali takové množství zlata, že zlaté cihly pokrývaly podlahu jeho kanceláře! Může být tato informace pravdivá?

POD PŘÍSNOU KONTROLOU

Žádná z předchozích informací není spolehlivě doložena. Proto i tvrzení o tom, že čeští vojáci přivážejí do vlasti obrovský zlatý nakradený majetek, který má být základem budoucí Legiobanky, jak se často tvrdí, příliš neobstojí.

Sibiřský vlak na jeho přesunech totiž provázejí vždy ruští účetní a komisaři, kteří si o zlatě i cestě vedou podrobné záznamy. Pod samostatnou kontrolou legionářů tedy vlak v Rusku nikdy není a nakonec musí být v únoru 1920 předán do rukou vítězících bolševických oddílů v Irkutsku.

Předání se účastní členové smíšené rusko-československé komise, kteří konstatují, že kromě oněch Rusy ukradených 13 beden je celý a neporušen.

Kolčak je ukázkovým příkladem ruského politika, který si chce „namastit kapsy“.

Z LUXUSU SE NESLEVUJE

Velká část carského pokladu je totiž rozkradena místními politiky. Nejvíce si z něj „uloupne“ admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak (1874–1920) – protibolševicky zaměřený vládce omské oblasti, který si libuje v luxusu a nákupech zbraní.

V rozkrádání nezahálejí ani bolševičtí vládci. Z čeho však pocházel obrovský majetek legionářů čítající jak peníze, tak i zlato? „Z 90 procent je to z obchodních aktivit. Teď je to otázka legální a pololegální polohy, ale zlato z pokladu velkou úlohu nehrálo, spíš sloužilo pro obohacení jedinců,“ říká k této otázce český historik Ivan Savický (*1937).

Bohatství legionářů totiž vychází z jejich obchodních aktivit na Sibiři, snad i z černého kšeftování a menších krádeží. Carský poklad je pro tyto statečné muže totiž až příliš „horkým“ soustem, hlídaným (a rozkrádaným) především Rusy.

Foto: Shutterstock, Wikimedia. Autor textu: Petr Koutský. Pro web upravil: Miroslav Horký
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 65
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]